Kolem letního slunovratu jsou všechny bylinkářky v pohotovosti. Říká se, že bylinky nasbírané mezi dvěma Jány (24. června – sv. Jan Křtitel, 26. června – sv. Jan a Pavel) mají tu největší moc. Noc je nejkratší a den nejdelší.
Všimla jsem si, že v tomto čase, kdy léto pomalu vrcholí, poutají moji pozornost bylinky se žlutými květy. Komonice lékařská, řepík lékařský, začíná kvést divizna, třezalka tečkovaná, která zanechává na prstech červené stopy. Některé bylinky mají špatnou pověst. Například třezalka tečkovaná, před jejímiž vedlejšími účinky varují lékaři. Při sběru se řídím intuicí, voláním. Když mám pocit, že bylinka vykoná dobro, seberu ji. Vždycky, když je někdo nebo něco stigmatizovaný zvenku, okamžitě zbystřím. Zkuste napsat na sociální sítě, že sbíráte třeba vlaštovičník nebo třezalku, okamžitě se proti vám sešikuje armáda pochybovačů.
Ať se každý zeptá svého srdce, co je dobré, dostane odpověď. Uslyší, bude-li chtít.
Na svatého Jána jsem květy třezalky sbírala opatrněji než jindy. Letos je umírněný rok. Horkých dnů je míň, srážek víc. Poslouchám dech přírody a nechci z ní brát tolik jako v minulých letech. Jen ať má víc prostoru pro svůj nádech. Sbírám bylinky pro radost a když mě kdokoli požádá, namíchám mu podle vlastní intuice směs, které věřím.
Psáno na sv. Jána, 24. června 2020