V románu Horalka popisuje Alberto Moravia, jak obyvatelé horských osad chodí v období jara sbírat pampelišky a kopřivy. Ve válečných a poválečných letech patřily k běžné stravě prostého lidu. Dnes se ke sběru divokých bylin vracíme a objevujeme, co jsme zapomněli. Sběr čehokoliv je typickým příkladem pomalé aktivity. Člověk musí pokleknout na kolena, dotknout se země a zapomenout na všechno, co se mu honí hlavou. Najednou neexistuje nic důležitějšího než svět rostlin.
U obyvatel jižních regionů Itálie, kteří žijí in campagna – na venkově, je podle nedávno zveřejněné studie italského Ministerstva zdravotnictví velmi nízký, až nulový výskyt rakoviny. Čím to je? Podle lékařů tím, že konzumují mnoho zelené stravy obsahující chlorofyl. Součástí středomořské diety je tradičně velký podíl listových salátů, ale rostliny z divoké přírody, to je ještě mnohem silnější kalibr.
Ptačinec žabinec, bršlice kozí noha, lesní pažitka, kopřiva, hluchavka, mladé březové lístky, šťovík, šťavel… chroupat se dá v přírodě kdeco. Dokonce i sedmikrásky, podběl nebo fialky.
Dnes se s vámi podělím o recept na OMELETU S KOPŘIVAMI:
Suroviny:
150 g mladých kopřiv (opraných v čisté vodě a spařených)
olivový olej
1 jarní cibulka
4 vejce od sousedových slepiček (nebo s kódem 0)
2 lžíce nastrouhaného parmezánu
sůl a pepř
Postup:
- Do pánvičky nalijte lžíci olivového oleje a zpěňte na něm polovinu cibulky nakrájené na tenká kolečka. Přidejte spařené kopřivy nasekané na kousky.
- V míse rozšlehejte vejce s parmezánem, solí a pepřem. Polovinu směsi nalijte do pánve.
- Směs nechte zatuhnout, poté pánev nakloňte směrem k sobě a nechte roztéct nezatuhlou tekutinu po kraji rozpálené pánve.
- Omeletu přehněte na polovinu a překlopte na vyhřátý talíř. Stejným způsobem udělejte i druhou omeletu.
- Chutná výborně s celozrnným chlebem nebo s vařenými brambory! A k tomu mladý hlávkový salát s ředkvičkami!