Tahle meruňka, která roste na pražských Vinohradech, je stejně stará jako já a jako moje přítelkyně, spolužačka ze školy, která bydlí v domě nedaleko vily bratří Čapků. Pod korunou 46letého stromu se odpoledne, zhruba v polovině července roku 2021, zastavil čas. Když vítr směle přehazuje listí a vosy hodují na padavčatech, povídáme si o receptech na meruňkovou marmeládu, o křivdách z dětství, o tom, kolik cukru přijde na kilo ovoce a jaké těsto na bublaninu je nejlepší a proč jsou muži nevěrní.
Ráda vedu takové řeči, kdy se minulost prolíná s přítomností, při povídání všechny problémy blednou a jejich hrany se rozostřují. Až dopijeme kávu, musím znovu vyšplhat na žebřík. A dívat se skrz větve do slunce, odhánět lačné vosy a pokračovat v trhání meruněk.
A jaké těsto na bublaninu je to nejlepší?
Před dvěma lety bych bez váhání řekla, že kynuté, ale toto léto jsem se zamilovala do jemnosti a nadýchanosti piškotové bublaniny. Nevím proč, ale zjednodušování a POMALÝ, přirozený návrat k prostým věcem (včetně receptů), je nezastavitelný.