Jsem si jistá, že ty nejbáječnější zážitky si můžeme zařídit sami. Nemusíme sahat hluboko do kapsy, stačí se podívat dovnitř sebe a ještě se rozhlédnout kolem, po nejbližším okolí. A vrátit se ve vzpomínkách do dětství. Pamatujete, jak jsme neměli ponětí o tom, co je status, a jak nás bavilo skákat do louží, běhat v dešti, trhat sedmikrásky…
Možná už jste v životě prožili zklamání a dostali se do temnoty. Kdo žádnou krizi neprožil a jeho život se pohupuje na vysoké vlně, která se nikdy nepromění ve špinavou pěnu, buď lže nebo musí být na nejvyšší úrovni osvícení! Já jsem se propadla několikrát. Část mojí duše zkameněla, ale dokázala znovu obrůst zeleným mechem naděje.
Abych se lépe zotavila, musela jsem především ZPOMALIT. Věnovala jsem se úplně obyčejným denním činnostem, které mi přinesly spoustu léčivé radosti.
Mých 7 zásad pro pomalejší život:
- Vařte každý den jedno domácí jídlo.
- Zajímejte se o suroviny, ze kterých vaříte. Protože jsme to, co jíme. Čím kratší cestu urazí jídlo z pole na váš stůl, tím lépe. Upřednostňujte sezonní a lokální suroviny, má to logiku.
- Choďte každý den na procházku po blízkém okolí a objevujte všední krásu. Ilustrační fotografie k tomuto textu je skutečná. Na mechové srdce jsem narazila pár kroků od svého domu.
- Pěstujte cokoliv. Třeba řeřichu za oknem.
- Čtěte. Já mám vždycky rozečteno několik knížek najednou. Když čtu, ztrácím pojem o čase a žiju mnoho životů naráz.
- Dýchejte zhluboka. Sledujte svůj dech a pozorujte, jak prochází celým tělem a jak sytí všechny orgány blahodárným kyslíkem.
- Probuďte svoje smysly. Zrak, čich, hmat, sluch, chuť. Jsou to obrovské dary, které považujeme za automatické. Ale představte si, že už nikdy neuslyšíte zpěv ptáků nebo neuvidíte někoho, koho máte rádi.